Velkým deficitem, se kterým se v péči o pražská veřejná prostranství setkáváme, je komplikovanost a nepřehlednost procesu, jímž dochází ke změnám. Manuál tvorby veřejných prostranství popisuje spíše cílovou podobu, na které by se měli všichni aktéři společně podílet. Kdo je ale majitelem té které části veřejného prostoru, kdo se o něj a jednotlivé prvky stará a kdo všechno může jeho podobu ovlivnit? Kdy a jak do procesu může vstoupit veřejnost? Jak přesně se schvalují stavební a nestavební úpravy a kdo vybírá a platí městský mobiliář?
Vrstev procesů, kterými se veřejná prostranství dají měnit a rozvíjet, je nespočet a málokdo se v nich orientuje opravdu komplexně. Každý aktér má jiné pravomoci, jiné možnosti a sleduje jiné cíle. O reorganizaci veřejných prostranství, která mají z povahy sloužit všem, se dozvídají jejich uživatelé často až ve chvíli, kdy o nějakou takovou úpravu pohledem či fyzicky zakopnou. A veřejná prostranství, jejichž úpravy si zaslouží koncepční řešení se zapojením veřejnosti, vybírá město podle nejasného klíče.
Zatímco do procesu rozvoje celých městských čtvrtí je i laická veřejnost zapojována stále častěji (a je to tak v pořádku), o detailech, které nám mohou výrazně zkomplikovat pohyb či bezpečí, mnohdy rozhodují státní úředníci se značně limitovaným odborným zorným polem.
Cílem by mělo být zpřehlednění procesu, který bude představen srozumitelně pro každého uživatele veřejných prostranství. Procesy, do kterých nemůže veřejnost jakkoli zasahovat, by se jí měly alespoň minimálně otevřít. Měla by vzniknout platforma, která by o změnách ve veřejném prostoru srozumitelně a včas alespoň informovala. A ideálně zajistila i jednoduchý systém sběru zpětné vazby.
Město by dále mělo zajistit maximální respektování strategických cílů všemi aktéry, kteří do změn ve veřejných prostranství vstupují. Do určité míry by stačilo aktualizovat Pravidla pro přípravu investic na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy, která stanovil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v roce 2014, a v rámci tohoto procesu stanovit pravidla pro přístup veřejnosti ke klíčovým projektům již ve fázi přípravy. Také by bylo vhodné vytvořit na jednom místě rozcestník na všechny územně plánovací dokumenty a podklady, strategické a koncepční dokumenty s mapou jejich významu či závaznosti pro různé procesy.
Odkazy:
Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy
O tématu i nevážně
Ukliďme bordel v zodpovědnostech!
Každý správce kousku města má své zájmy – a bohužel i své kompetence. Když správci nehledí, co se děje kolem a kdo město reálně používá, výsledky mohou být různé.
