Udržitelné město dneška by mělo efektivně reagovat na výzvy a problémy související s probíhající změnou klimatu. Praha by i přes významnou památkovou hodnotu neměla být výjimkou. Jen tak totiž ve svém nitru zajistí obyvatelné prostředí.
V poslední době se opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn často dostávají do rozporu s památkovou ochranou. Argumentace zachováním historických kvalit veřejných prostranství ale není v tomto směru dostatečná ve chvíli, kdy dochází k jejich degradaci například “přirozeným” nárůstem automobilizace městského obyvatelstva, která je v Praze jedna z nejvyšších v Evropě. Památková ochrana tak v mnoha případech dává přednost parkovacím místům před umístěním stromů v ulicích, rozšiřováním chodníků či zvyšováním křižovatek do úrovně chodníku, a ze své pozice tak blokuje udržitelný rozvoj veřejných prostranství. Je třeba nezapomenout, že veřejná prostranství by měla být především bezpečná, dobře použitelná všemi obyvateli bez rozdílu, příjemná k pobytu a vyzývající k aktivnímu pohybu městem.
Manuál tvorby veřejných prostranství, městské standardy pro umisťování stromořadí, hospodaření se srážkovými vodami a další strategické dokumenty, které vznikají na Institutu plánování a rozvoje považujeme za správnou cestu. Ta by ale měla být dále rozvíjena ve spolupráci s orgány památkové péče tak, aby byla použitelnost a implementace těchto principů garantována i v památkově chráněných územích.
Rozhovor o výsadbě stromů v ulicích s projektantem Karlem Křížem, ekolist
Jak na sázení nových stromů, Zelená pro jedničku
O sporu mezi stromy a památkáři v Třebíči, irozhlas
O stromech v ulicích. Sbírka rozhovorů na dané téma (Kateřina Vídenová, Arnika, 2021)
O tématu i nevážně
Copak myslíte, že na tomto návrhu revitalizace Třebíčského návrhu vadilo památkářům? 🤔🤔
