Na poli rozvoje sociálního bydlení odvedla Praha za poslední téměř čtyři roky velký kus práce. Praxe zabydlování lidí v bytové nouzi je nesmírně důležitou politikou, kterou je třeba udržet. I přes tento úspěch se městu nedaří zvyšovat dostupnost bydlení pro střední třídu. Za posledních osm let tak ceny bytů i nájmu stoupají až o desítky procent ročně. Současné ceny za metr čtvereční bytu přesahují po celé Praze 115 000 Kč.
Často opakovaným mýtem je, že tento nedostatek může vyřešit navýšení a urychlení výstavby. Realita je prokazatelně daleko složitější. Pokud zhruba 25 % bytů nakoupí zahraniční investoři a investiční bydlení zůstane nejlepší variantou, jak zhodnotit své peníze, Praha se nehne z místa a ceny dál porostou nehledě na četnost nových bytů.
Město sice vytvořilo strategii rozvoje bydlení, ta je však nezávazná a sporná, neboť vychází z výše zmíněného předpokladu a neuvažuje o možnostech regulace. V podmínkách, kdy město vlastní velmi omezené množství stavebních pozemků, situaci nevyřeší ani zřízení Městské developerské společnosti.
Město proto musí společně s developery učinit další kroky, které budou vychylovat hegemonii osobního vlastnictví zpět ve prospěch veřejných bytů a všeobecně nájemního bydlení. Především musí developeři pochopit, že inkluzivní město s rozmanitou sociální strukturou je i v jejich zájmu, neboť jen ta zajišťuje plnou funkčnost a spokojenost obyvatel. Pro řešení bytové krize musí město ve spolupráci s investory zajistit:
Převod části bytů (5–10%) z nových developmentů do rukou města za cenu jen o málo vyšší než jsou náklady na výstavbu.
Stanovení pravidel pro dlouhodobý zvýhodněný pronájem bytů v nových developmentech s možností opčního odkupu po 20 letech (za amortizovanou cenu).
Možnost dostat se smluvně zpět k pozemkům, které předchozí politické reprezentace města trestuhodně a nevýhodně odprodaly soukromníkům.
(Všechny výše zmíněné praxe A–C se musí stát preferovanou součástí smluv o spoluúčasti developerů na rozvoji území, tak jak je stanovuje Metodika schválená RHMP v lednu 2022. Bez těchto kroků nebude město ve střednědobém horizontu schopno jakkoli regulovat a spoluurčovat ceny nájmů a nemovitostí.)
Masivní propagaci a podporu možností družstevní a kolektivní výstavby je třeba navázat na praxi z minulého století. Zabraňovat odlivu bytů z trhu s nájemním bydlením prostřednictvím regulace platforem krátkodobého sdíleného bydlení typu Airbnb podobně, jak k tomu přistupují například v Berlíně nebo Amsterdamu.
O tématu i nevážně
🏗🏘 Stavět více a rychleji by bylo určitě super. Pokud ale nové byty stojí více než 115 000 za m2 a skoupí je zahraniční společnosti na investice 💰, ještě než se položí první cihla, dostupnost bydlení nám to tu moc nevylepší. 😢
